Ve většině případů – a zejména pokud zákazník dodal pouze popis nebo 2D výkres dílu – je prvním krokem v procesu obrábění vytvoření digitálního modelu požadovaného dílu. Tento model bude přesnou virtuální 3D reprezentací rozměrů, rovin a obrysů dílu. V CAD modelování existují tři hlavní typy modelů: drátový model, plošný model a tělesa. Každý z nich má své silné a slabé stránky. Čtěte dále a zjistíte, co jsou to drátové modely, plošné modely a tělesa a jak je používat.
Co jsou drátové modely?
Drátové modely jsou nejstarší ze tří uvedených technologií, ale v žádném případě nejsou zastaralé. V drátěném modelu se často vytváří úplně první model jakékoli obrobitelné součásti. Drátěný model je digitální reprezentace 3D objektu, ale pouze na jeho hranách – konkrétně tam, kde se stýkají dvě sousední, ale odlišné roviny. Tyto hrany jsou ohraničeny čarou, jako by se jednalo o model součásti z kovového drátu. Představte si, jak byste nakreslili průhlednou krychli. To je drátěný model.
Výhodou toho, že začínáte s drátěným modelem, je, že můžete přesně a precizně stanovit základní strukturu dílu. V rozhraní Mastercamu lze všechny drátové modely otáčet, zmenšovat, zvětšovat a upravovat jednoduchými kliknutími myší.
Co jsou to plošné modely?
Dalším v řadě je modelování ploch: komplexnější než drátový model, ale o něco jednodušší než modelování těles. Povrchové modely na rozdíl od drátěných modelů představují “ plášť“ součásti. Pokud byste nastříkali na objekt barvu a všechny jeho dutiny, otvory a prohlubně, barva by představovala plochy, které pokrývají všechny prvky součásti. Tento model by však neobsahoval informace o objemu, tloušťce nebo o tom, jak spolu jednotlivé prvky nastříkané barvou souvisejí. V podstatě se jedná o dutou skořápku představující díl.
To dává uživateli výhodu v případech, kdy je třeba upravit vnější tvar způsobem, který by byl s kompletním modelem tělesa nemožný. Například pokud je třeba sestavit plochy dílu jednu po druhé, je modelování pomocí ploch dokonalým řešením, protože k ploše nemusí být připojena žádná další geometrie. Pokud byste se o to pokusili s modelem tělesa, museli byste sestavit více ploch najednou. Modelování ploch by vám poskytlo mnohem větší volnost, co se týče obrysu a směru. Ačkoli je možné sestavit celý model pouze pomocí technik plošného modelování, CAM programování se obvykle spoléhá na kombinaci s modelováním těles. Vzhledem k matematice, která stojí za jejich konstrukcí, existují také některé velmi složité tvary, které se nejsnáze modelují jako plochy.
Co jsou modely těles?
Zatímco drátěné a plošné modely zobrazují určité části dílu, tělesa jsou v podstatě přesnými replikami dílu v digitálním prostoru. To znamená, že v modelu jsou přesně vykresleny jeho vnitřní prvky a přesné tloušťky ploch, stejně jako hrany a povrchy. Tělesový model automobilového motoru lze rozřezat a zobrazit tak podrobné průřezy pod libovolným úhlem. Protože tělesa představují úplnou 3D verzi dílu, lze jednotlivé prvky přesouvat, měnit, duplikovat nebo mazat a změní se i ovlivněné oblasti, aniž by bylo nutné modelovat každou část zvlášť, jako je tomu u povrchů.
Jak se kombinují drátěné modely, plochy a tělesa?
Většina modelů ploch a těles obvykle začíná nějakým drátěným modelem. Tento první model dává programátorovi výhodu skutečného pochopení základní kostry součásti. Často jim tento pohled poskytne první představu o tom, jak bude díl obráběn.
Z drátěného modelu lze sestavit následný povrchový nebo těleso. V případech, kdy je část konstrukce vyjádřena jako plošný model a část jako model tělesa, umožňuje Mastercam uživatelům vybrat oba modely dohromady a obrábět je jako jeden celek.
Vyzkoušejte si to sami!
A co je nejlepší na tom všem? V pohodlí vašeho domova můžete zkoušet techniky drátového modelování, plošného modelování a modelování těles v plném rozsahu. A to zcela zdarma. Stačí si stáhnout bezplatnou výukovou verzi Mastercamu ještě dnes a začít experimentovat.
